pátek 31. srpna 2012

Vzpomínání díl 6.

Dnešní díl vzpomínání je na téma, které určitě nikoho nepřekvapí - škola. A začneme pouzdry.
Na první fotografii je mé vlastní pouzdro, které jsem používala pravděpodobně někdy v letech 1987-89.

Na druhé fotografii jsou pouzdra mých sourozenců.


Tohle pouzdro jsem kdysi dávno dostala od nějaké tety a jelikož se mi moc nelíbilo nikdy jsem ho nepoužila a proto se zachovalo ještě i s lístkem původu. Cena je fascinující. :-)

                                



A pokračujeme psacími potřebami.

Přes něco na čtení.


Zbývající fotografie nejsou moje jsou z internetu. Všechny vyobrazené věci jsem buď vlastnila nebo si je pamatuji.

 Psací vložka byla dobrá znouzecnost a "čiňák" je nezapomenutelný.


Voskovky - kdo by je neznal, kromě malování se s nimi dobře barvil i vosk na malování vajíček. Progresky - byly super jen nesměly spadnout na zem.



Ořezávátko na tužky ve tvaru kytary jsem nedávno doma někde viděla, ale když ho potřebuji tak ho nenajdu. :-(


Elektrickou násobilku jsem v jiném provedení také měla a tuhle kalkulačku jsme používali ve škole.


 Na tohle se snad ani nedá zapomenout. :-D


Doufám, že jste si pěkně zavzpomínali a že se budete těšit na další díl.

úterý 21. srpna 2012

Domácí výroba svíček

Tak jsem se konečně rozhodla udělat něco se svou hromadou zbytků svíček.
Pro začátek jsem vyrobila dvě (došel knot) a ač jsem to dělala poprvé jsem spokojená a určitě budu ve výrobě svíček pokračovat.  


Ze zbytků svíček jsem odstranila knoty a případné nečistoty.
Jako formy jsem použila plechovky od nápojů. Na špejli jsem namotala konec knotu, aby se mi neutopil ve vosku. Co se týče knotu tak to je úplná alchymie - pro každou svíčku je důležité vybrat ten správný knot, čím větší svíčka tím mohutnější má být knot. Tohle mi ale byli jedno, protože už asi 5 let jsem měla doma cca 50 cm jednoho typu knotu. :-D


Svíčky jsem rozpouštěla ve vodní lázni - do hrnce s vodou jsem vložila zavařovací sklenici a do ní jsem dala zbytky svíček. Voda v hrnci nesmí vařit, vosk používaný na svíčky má bod tání mezi 55-70°C, bod vznícení je lehce pod 200°C, takže není moc rozumné dávat nádobu s voskem nad plamen. Je dobré dbát na bezpečí a pro jistotu mít po ruce např. pokličku nebo něco čím by šlo hořící vosk přiklopit a zamezit tak přístupu kyslíku, rozhodně nehasit vodou!
Tavení vosku trvá déle a je dobré ho občas promíchat např. špejlí.
Pokud chceme mít vonnou svíci přidáme do roztaveného vosku pár kapek vonného oleje. Já použila zbytek vanilkové esence a celá kuchyň voní ještě teď. :-)


Pak je také dobré myslet na to co máme na sobě, protože jak jistě všichni víme, vosku se z oblečení moc nechce. No a také pracovní prostředí je dobré zabezpečit i když zaschlý vosk se dá lehce sloupnout, ale pro jistotu jsem vosk nalévala na plechu na pečení na kterém jsem měla pečící papír.


Vosk zezačátku nalejeme jen na dno na zafixování knotu, počkáme až trochu zaschne a poté pokračujeme opatrně v lití, aby se knot nepohnul.
Až svíčky schládnou je dobré je dát na cca hodinu do lednice - snížením teploty se zmenší jejich objem a bude tak snažší je dostat z formy. Po vyklepnutí svíčky zastřihneme knot na 1-2 cm.
Svíčky se dají různě zdobit, ale jelikož tohle byla moje premiéra nechtěla jsem experimentovat. Jediné co jsem vyzkoušela bylo nalití vosku do vykrajovací formičky a jelikož jsem poté nevěděla co s tím využila jsem to jako maskování propadliny kolem knotu.


Mimochodem, návod na zabránění propadlině kolem knotu je následující - vosk nalijeme do 3/4 výšky budoucí svíčky a ponoříme na chvilku do nádoby s trochou studené vody, aby vosk trochu stuhl. Poté ho propícháme jehlou okolo knotu a zalejeme zbytkem vosku, ale už ne úplně roztaveným. Nevím zda to funguje, ale určitě to příště vyzkouším.

Hezké tvoření.


středa 15. srpna 2012

Háčkované kabelky

I když jsem se tu nějakou chvíli neukázala rozhodně jsem nezahálela.
Například tuhle spoustu háčkovaných věciček jsem musela stihnout za 1 týden. Bylo to pro jednu kamarádku, která byla pozvaná na oslavu prvních narozenin dvojčátek holčiček a jelikož mají ještě jednu starší sestřičku bylo potřeba vymyslet něco i pro ni. Nakonec jsme se s kamarádkou rozhodly, že uháčkuji 3 kabelky a 2 květy na čelenky a takhle to dopadlo. . .






Podle kamarádky měly věci úspěch, co víc si přát?
Pokud by někoho zajímali návody tak návod na kabelky pro dvojčátka je od Vendulky Maderské a je k zakoupení např. zde a návod na sovičkovou kabelku je z mimibazaru zde.
Návod na květ byl z internetu, ale přizpůsobila jsem si ho, pro případného zájemce návod dodatečně vytvořím a publikuji.

Moc děkuji svým oblíbeným děvčatům za krásné komentáře v mém minulém dovolenkovém příspěvku. :o)

neděle 12. srpna 2012

Reportáž z dovolené

Po menší pauze jsem zpět s krátkou reportáží z dovolené v Chorvatsku.
Takže co napsat?
... že dovolená byla skvělá?
... že strašně rychle utekla?
... že tam bylo krásně?
... že bych klidně jela hned zase?
To není ani třeba psát, myslím si, že to znají všichni po návratu z dovolené.

Konkrétně jsme byli v Duće u Omiše. Omiš je malé městečko a přístav ve střední Dalmácii nacházející se mezi Splitem a Makarskou na ústí řeky Cetiny, jejíž břehy modelují strmé majestátní stěny hřebenů Mosoru a Omišských Dinár a vytvářejí tak divoký kaňon podél toku řeky a úchvatné romanticky divoké panorama Omiše.
Blízko Omiše, kde se řeka Cetina vlévá do moře, se nachází letovisko Duče. Táhne se pod nádherným pohořím Biokova v délce cca 3 km a vytváří jedinečnou a neopakovatelnou kulisu pobřeží.

Omiš



Všudy přítomná Bugenvilea


Omišská okna


Omišské dveře

Split


Fotografií mám spoustu takže určitě ještě někdy bude nějaká dovolenková reportáž.