Elian nicky

Včera jsem zavítala do švadlenky "ošahat si" přízy Elian Nicky, ještě jsem totiž neměla tu čest. A musím říct, že to proběhlo úspěšně, domů jsem odcházela se šesti kousky.

S blaženým výrazem jsem potkala kamarádku, která se mě hned neopoměla zeptat co je důvodem mého blaženého výrazu. Jen co zahlédla tu krásu barev mých nových přízí hned si dvě vybrala na čepičku pro svou dceru. Samozřejmě, že jsem svolila, že ji čepičku uháčkuji, protože kdy jindy můžu háčkovat z růžové? Pro syna to nejde, ale stejně mě to občas chytne a uháčkuji čepičku pro holčičku, zatím mi tu leží, ale třeba se to časem bude hodit.

Na téhle červené čepičce musím ještě dodělat aplikace, ale není kam spěchat stejně ještě nemá majitelku.

Doufám, že v tom nejsem sama a že se někdo najde kdo mi napíše, že občas taky uháčkuje nebo uplete něco jen proto, že se mu to líbí a ví, že to pravděpodobně nebude k ničemu. :-)